Kácení dřevin rostoucích na mimolesních pozemcích se řídí zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen "zákon"), a dále vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (dále jen "vyhláška"), kterou se provádějí některá ustanovení zmiňovaného zákona. Tato vyhláška je platná od 15.7.2013. Zákonem jsou chráněny všechny dřeviny bez rozdílu. Jedná se tedy o státní správu.
Každá obec si povoluje kácení dřevin na svém správním obvodu sama.
S účinností od 1.11.2014 došlo k novele vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která významně mění principy povolování kácení. Jako zásadní jsou tato ustanovení:
§ 3 Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení
Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku (§3/1b) nebo stromořadí, se podle §8/3 nevyžaduje:
a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.
Vymezení pojmů:
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zapojeným porostem dřevin soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina,
b) společenskými funkcemi dřeviny soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí,
c) stromořadím souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech, školkách a plantážích dřevin.
Významný krajinný prvek: je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
Pokud však dřevina určená k pokácení nesplňuje výše uvedená kritéria, musí být požádán zdejší SÚaŽP o její povolení. Toto povolení se vydává formou rozhodnutí ve správním řízení.
Dále není třeba povolení ke kácení v následujících případech, je zde však oznamovací povinnost:
Výše uvedená oznámení se zasílají obci s rozšířenou působností.
Pokud bude vlastník dřeviny či dřevin provádět zásahy (např. bezpečností, stabilizační či zdravotní řezy...apod.), musí je provést tak, aby nedošlo k poškození dřeviny či dřevin. V opačném případě hrozí tomu, kdo nepovolené zásahy provedl, pokuta. K ošetřování a ořezům dřevin místní SÚaŽP nevydává žádné povolení ani souhlasné stanovisko. Jedná se totiž o zákonnou povinnost vlastníka dřevin.